Zisky ČEZ klesly, šampionům začaly horší časy

25.02.2011 12:37

 

Zisky ČEZ klesly, šampionům začaly horší časy

 
 
Stojí za to kupovat její akcie, nebo je lépe se jich zbavit? Mnozí Martinu Romanovi stále věří.

 

 

 zdroj: hospodářské noviny

Každý, kdo národního šampiona jménem ČEZ bedlivě sleduje, s tím počítal, přesto ta zpráva zní přelomově. Firmě poprvé od roku 2004, kdy ji převzal Martin Roman, klesl zisk: loni vydělala po zdanění 47,16 miliardy korun, o devět procent méně než v roce 2009.

Poprvé je tak černé na bílém vidět, jak vypadá nové, hubenější období, do něhož právě český elektrárenský kolos vstupuje. A není vůbec jisté, zda firma, která je největší na pražské burze a která dotuje státní rozpočet ročně částkou kolem dvaceti miliard, dokáže v dohledné době opět růst a své někdejší rekordy překonat.

Nic, co bychom nečekali

Ještě za rok 2009, kdy už byla krize v Evropě v plné síle, vykázal ČEZ rekordní čistý zisk 51,9 miliardy korun. Loni už se ale v hospodaření ČEZ se zpožděním odrazil útlum ekonomiky a s tím související pokles cen elektřiny.

Přesto analytici hodnotí výsledky ČEZ dobře. A burza - i přes kuriózní způsob zveřejnění - reagovala na nová čísla velmi vlažně. Zatímco ve středu se akcie ČEZ prodávaly za 827 korun kus, včera obchodování na pražské burze končilo na ceně 825,20 koruny.

"Nová čísla jsou v podstatě v souladu s očekáváním trhu," říká Jan Tomaník z Wood & Company. Petr Novák z PPF upřesňuje, že ČEZ splnil očekávání trhu v nejsledovanějším ukazateli, tedy zisku EBITDA, který klesl jen o dvě procenta a který podle mnohých lépe vypovídá o finanční síle podniku. "

Firma sama na očekávaný pokles upozornila už ve svých předchozích výhledech. "Nakonec jsme doručili akcionářům zisk vyšší, než jsme plánovali," říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Nový problém: přebytek proudu

Zatím není jasné, jakou dividendu mohou akcionáři ČEZ čekat. Firma jim v posledních letech vyplácí 50 až 60 procent zisku, což by nyní odpovídalo 43,80 až 52,60 koruny na akcii.

Ministr financí Miroslav Kalousek ale už dříve prohlásil, že stát jako největší akcionář bude žádat od ČEZ stále stejný přísun peněz - bez ohledu na to, jak se jeho hospodaření bude vyvíjet. Loni do státní kasy putovalo z ČEZ téměř 20 miliard korun. Pokud by měla firma tuto výplatu zachovat, musela by rozdělit na dividendě vyšší procento zisku, než na jaké je zvyklá. Zatím však není jasné, zda to po ní bude její největší vlastník chtít.

"Teď řešíme dopady toho, že je ČEZ zatížen mimořádnou darovací daní na emisní povolenky. Dividendy jsme zatím neřešili a já čerstvé výsledky ještě ani neviděl," řekl HN exministr financí Eduard Janota, který hlídá zájmy státu v dozorčí radě ČEZ.

Vyhlídky pro druhou největší českou firmu stejně jako pro jiné společnosti z oboru nejsou ideální. Krize sice polevila, ceny elektřiny - hlavní motor zisků ČEZ - ale od loňska stagnují. A experti nečekají, že se trend brzy obrátí.

"Ceny elektřiny hned tak nestoupnou. Jen v Německu a u nás byly loni spuštěny nové solární elektrárny o výkonu 9 tisíc megawattů, v Německu navíc masově přibývají větrné elektrárny. Výroba roste, ale spotřeba stagnuje," vysvětluje Vladimír Štěpán z poradenské společnosti ENA. Ten odhaduje, že v létě, až budou solární panely v regionu naplno vyrábět, bude elektřiny takový přebytek, že cena klesne na nulu. "Zákazníkům se i při přebytku na trhu elektřina prodražuje, protože v ceně hradí podporu pro obnovitelné zdroje. To zvyšuje tlak na úspory, a dál se tak stlačuje spotřeba. Situace se minimálně v příštích pěti letech neotočí," říká Štěpán.

Situaci ČEZ komplikuje i mimořádná daň na emisní povolenky, na niž letos odvede 3,6 miliardy.

Nová vize: šetřit i propouštět

Už začátkem roku vedení ČEZ spustilo pod názvem Nová vize razantní program na úsporu nákladů.

Už loni ČEZ razantně seškrtal investiční plán na příštích pět let z původních 425 na 300 miliard korun. Upustil od plánů na stavby plynových elektráren v řadě zemí, vycouval z energetických tendrů v Polsku, v Německu. Přikročil i k prodeji aktiv: hledá kupce na akcie společného podniku, který má s místním partnerem v Turecku.

V běhu je i plán vnitřních změn: "Zefektivníme chod všeho, od těžby uhlí až po prodej elektřiny zákazníkovi," říká výkonný ředitel Daniel Beneš. Firma se zbaví některých činností, sníží stavy a zmrazí mzdy. Úspory mají přinést 36 miliard korun. Podle generálního ředitele Martina Romana se ČEZ s nadcházejícími obtížemi vyrovná. "Jako nejméně zadlužená evropská energetická firma máme proti konkurenci nejlepší předpoklady uspět i v období, kdy krize a změny se zpožděním postihují energetický sektor," říká šéf ČEZ.

Prioritou šetřícího ČEZ v příštích letech bude český trh. Mezi klíčové plány patří dokončení přestavby uhelných elektráren a nové jaderné bloky v Temelíně. Temelínský projekt se ale už o rok odsunul a vůbec už není jisté, zda se ČEZ pustí i do budování dalších bloků, jež z něj měly udělat světového jaderného lídra.

Zpět