Experti: Energetická koncepce je mimo realitu

02.11.2011 21:49

 

Datum: 02. 11. 2011 | Zdroj: Hospodářské noviny

Státní energetická koncepce ministra průmyslu Marina Kocourka má další problém. Namísto snadného projednání Radou vlády pro energetickou a surovinovou bezpečnost, která měla dva ze scénářů vybrat a poslat na vládu, budou následovat další změny a nové kolo jednání.

Rada sice poslala na další zpracování dva scénáře, podala k nim nicméně řadu připomínek a někteří její zástupci nešetří kritikou. Vadí jim hlavně přehnaný důraz koncepce na jadernou energii, nedostatečné propočítání ekonomických dopadů či nadhodnocená očekávání ohledně spotřeby elektřiny.

První vybraný scénář počítá s využitím uhlí za těžebními limity po roce 2015 a kalkuluje i s vyšším využíváním elektřiny v dopravě a při výrobě tepla. Druhý scénář s další těžbou uhlí za limity nepočítá, klade nicméně větší důraz na úspory a v porovnání s prvním i na obnovitelné zdroje. Obě varianty ale počítají s masivním nárůstem elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách.

„Připomínky členů Rady vlády upozorňující na to, že se pracuje s nereálnými předpoklady a bez ekonomických vyhodnocení nejsou dostatečně reflektovány. Usnesení budí dojem, že prioritou je dodržet termíny na úkor kvality,“ komentuje postoj Svazu průmyslu a dopravy bývalý šéf společnosti ČEZ Jaroslav Míl.

Způsob projednávání nechtěl příliš komentovat další člen rady, Václav Bartuška. „Jediné, co mohu říct, je, že jednání bylo velmi otevřené a přínosné,“ říká zmocněnec vlády pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín.

Hlavním problémem je podle kritiků koncepce masivní nárůst elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách, který je podle nich nerealizovatelný.

Ostrá debata se dnes v České republice vede o dostavbě „pouhých“ dvou nových bloků v jaderné elektrárně Temelín, bezproblémové není ani prodloužení životnosti čtyř reaktorů v jaderné elektrárně Dukovany za rok 2025.

Výstavba až patnácti nových bloků o výkonu 1000 MW, se kterými jeden ze scénářů koncepce počítá, tak podle mnohých není vůbec možná. „Za dnešního přístupu a postupů tato koncepce realizovatelná není,“ potvrzuje předsedkyně Státního úřadu jaderné bezpečnosti Dana Drábová. Jako reálný nevidí podobný postup ani šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková.

Taková výstavba podle ní navíc neřeší ani problém s otázkou surovinové závislosti Česka na dalších státech. Palivo by se totiž muselo opět dovážet.

Koncepce ministerstva jde navíc proti trendům v okolních zemích, které v souvislosti s katastrofou ve Fukušimě od jádra odstupují. Německo například plánuje do roku 2020 všechny své jaderné elektrárny zavřít, své projekty pozastavuje i Itálie či Švýcarsko. „To neznamená, že musíme tento vývoj následovat, ale nemůžeme jej ignorovat. Už proto, že jaderná energetika pokrývající 85 procent naší spotřeby je bez aktivní součinnosti sousedních zemí v rámci České republiky neprovozovatelná,“ domnívá se Jaroslav Míl.

Problémy ale vidí odpůrci návrhu ministerstva i jinde. Mílovi vadí i očekávaná spotřeba energií, ze které koncepce vychází. „Vstupní data spotřeby elektrické energie jsou uměle navýšená,“ říká. Podle Míla v koncepci chybí i ekonomické dopady scénářů. „Navržené scénáře nejsou ekonomicky dopočítány. A to ani do roku 2020 v nákladech pro spotřebitele, tedy jak se promítnou na cenu jedné kilowatthodiny,“ říká. „Vzpomeňme si na rok 2004 a diskusi s vládou, kdy nám tvrdila, že se podpora obnovitelných zdrojů v cenách pro obyvatele neprojeví,“ dodává Míl.

Stejně jako Svazu průmyslu a dopravy vadí nedostatečné propočítání případných cen i Energetickému regulačního úřadu. „Ano, vznesli jsme požadavek, abychom dostali náklady spojené se scénáři, a to alespoň do roku 2025,“ potvrzuje jeho šéfka Vitásková.

Autor: Petr Lukáč

 

Zpět